Zajímavé texty

Proces nenásilné komunikace

Pro docílení vzájemného přání dávat ze svého nitra se soustředíme na čtyři oblasti, kterým odpovídají čtyři složky modelu nenásilné komunikace.

Nejdříve pozorujeme, co se v určité situaci skutečně děje: Co pozorujeme, že druzí říkají nebo dělají, a co z toho nás obohacuje, či neobohacuje? Vtip je v umění toto pozorování vyjádřit, aniž bychom do něj vnášeli jakékoliv soudy či hodnocení – umět jednoduše říci, co druzí dělají a co z toho se nám buď zamlouvá, nebo nezamlouvá.

Potom vyjádříme, jak se cítíme, když tuto situaci pozorujeme: Cítíme se ublížení, jsme vyděšení, máme radost, jsme pobavení, rozčílení atd.? A zatřetí řekneme, jaké naše potřeby se pojí s pocity, které jsme v sobě rozpoznali. Vždy, když k jasnému a upřímnému vyjádření, jak vám je, používáme nenásilnou komunikaci, děláme to prostřednictvím uvedených čtyř složek.

Čtyři složky NVC:

1. 1. 1. pozorování
      2. pocity 
      3. potřeby 
      4. prosba

z knihy: Marshall B. Rosenberg, Nenásilná komunikace, Praha 2013, Portál, s.20

Hra v roli jako hlavní metoda dramatické výchovy aneb základní kámen

…2. Pojmem metoda lze označit základní koncepční metodický princip systému, na němž je dramatická výchova založena. Takové obecné principy lze definovat  i u jiných výchov. … Lze například říci, že „metodou dramatické výchovy je metoda divadla“, nebo že „základní metodou  dramatické výchovy je dramatická hra“, nebo že „základní metodou dramatické výchovy je hra v roli“.  S 46

…4. Pojmem metoda lze označit soubor nebo skupinu dílčích postupů, respektive jejich společný princip v rámci „ hry v roli“ Tak lze například říci, že použijeme „metodu pantomimy“ nebo „metodu improvizace“ atd. s. 47

…Dovolme si nyní (na základě výkladů ve 2. kapitole) tvrdit, že specifikum obecné metody dramatické výchovy tkví ve využití:

• • • jádra principu divadelnosti (velmi obecně řekněme: ve využití lidské schopnosti tvořit/hrát svým jednáním fikci – fiktivní objekt, fiktivní situaci, fiktivní jednání atd. určené k tomu, aby se na ně někdo díval, byť třeba spolužák) 
    • jádra principu dramatičnosti hry (opět velmi obecně řekněme“ v zaměření obsahu této hry na fikci ( hry „jako“) na určité problémy, potíže, rozpory, tenze, konflikty a jejich řešení jednáním.  51

z knihy: J. Valenta, Metody a techniky dramatické výchovy, Grada Publishing, a.s. Praha 2008

5. Reflexe

…V procesu celostního učení je reflexe zpětný pohled na aktivitu s cílem uvědomit si klíčové body učení. Zároveň jde však i o pohled do budoucnosti, protože cílem reflexe je přenést výsledky zkušenostního učení do reality. Díky reflexi získá účastník ucelený pohled na svoji zkušenost nebo zážitek, a bude mu tak umožněno odnést si z něj co nejvíce. Reflexe ve skupině umožní účastníkům sledovat vlastní pokroky, uvědomit si problémy a řešit je, sdílet společné nápady, myšlenky a pocity, plánovat změny, uzavírat dohody, podpořit jeden druhého a pomoci všem odnést si z programu co nejvíce. Mimo to se účastníci naučí více si všímat, co se kolem nich děje, a přemýšlet o názorech a postojích druhých.

z knihy: Z. Beneš a kol., Instruktorský slabikář, Nadační fond Gymnasion, 2016, s 160