Moje texty

ukázka s. 68

ukázka s. 74

PhDr. J.Gabašová, Mgr. M. Vosmik, Asistent pedagoga a klima třídy. Dr.J.Raabe s.r.o, Praha 2018

…První dny ve škole by se měly děti navzájem dobře poznat, měla by se nastavit pravidla fungování třídy, ve škole by měla mít třída svůj prostor, který si bude moci spoluutvářet podle svých představ, zkrátka pokud to jde, měla by mít své zázemí.

Takto nastavené fungování třídního kolektivu by mělo být posilováno během třídnických hodin, na výletech a exkurzích a samozřejmě i na speciálních osobnostně rozvojových programech (adapťáky, odborné kurzy, ale i charitativní akce, divadelní či jiné kreativní projekty).

Stavebními kameny pro práci se třídou metodou zážitkové pedagogiky jsou vedle seznamovacích her a icebrakers (ledolamky) také cvičení zaměřená na týmovou spolupráci, aktivity posilující sebedůvěru, důvěru, programy zaměřené na komunikační dovednosti, především na empatii a naslouchání a samozřejmě úkoly rozvíjející kreativitu a fantazii.

Pokud třída projde takovým uceleným programem, který by měla mít každá škola zabudovaný i ve svém ŠVP ( viz. kompetence), bude mít učitel před sebou vyspělou skupinu, před níž (samozřejmě v závislosti na věku) může předkládat komplexní úkoly a skupina bude schopna je  řešit , jak ve výuce (projekty, vzájemné doučování, ples, akademie), tak i mimo ni (výlety, exkurze, charitativní akce, sportovní kurzy)….

z časopisu Prevence, vydavatel Život bez závislostí, z.s., 05/2019, ročník 16, číslo 5, s 10

….Při přípravě adaptačního kurzu bychom měli věnovat zvláštní pozornost výběru vhodného střediska. Nepotřebujeme komfortní zařízení s bazénem a tělocvičnou. Důležité je, aby se objekt nacházel v přírodním prostředí, aby byl v nejbližším okolí les a louka s rovným terénem. Výhodou je i řeka nebo alespoň potok. Všechny tyto ingredience pak můžeme dobře využít při tvorbě programu, les na větší strategické hry, louku na týmová cvičení, ranní happeningy, potok pro týmový závod. Zážitková pedagogika programově využívá přírodní prostředí, pracuje s ním a vnímá přírodu jako důležitý výchovný i atmosférotvorný prvek. Důležité je také, aby byl personál objektu vstřícný a dovolil nám provést některé úpravy interiéru (vyvěsit výzdobu a program na stěny, poskládat židle do kruhu, poskytnout větší prostor na uspořádání slavnostního ceremoniálu na závěr kurzu)…

z časopisu Třídní učitel, vydavatel Život bez závislostí, z.s., II. čtvrtletí 2019, s 18

1. Dodržuj životosprávu: Zajisti si dostatek spánku (7 – 8h), choď do přírody,  jez zdravě!
   Kniha: Matthew Walker, Proč spíme, Brno 2018 (profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley)
2. Sportuj pokud možno na čerstvém vzduchu (endorfiny – hormony štěstí).
3. Nepřepínej se, nastav si realistické cíle!
4. Buď součástí skupiny a měj s ní pravidelný kontakt (teď alespoň virtuální)
   Sdílej!!!
5. Měj na paměti: Nemůžeš se pořád cítit šťastný i špatná nálada má právo na
   existenci! Mluv o svých pocitech!
6. Udělej si čas na sebe (vypni televizní obrazovku, monitor, tablet, mobil)
7. Buď na sebe hodný/á!
8. Měj se rád/a! A nezapomeň se občas odměnit za dobrou práci!
9. Zkoušej být a žít teď a tady! (Pomáhá meditace.)
10. Když se nedaří uskutečnit předchozí radu, zkoušej se alespoň pět minut
    denně soustředit na svůj dech, na to, co právě jíš, na svou chůzi….

      Držím palce!!!

Jak pracovat s chybou?

Abychom mohli postupně měnit vžité vzorce chování učitel – žák, musíme se nejprve zeptat sami sebe, zda jsme připraveni opustit některá klišé, jimiž je učitelské povolání zatíženo. Například představu, že učitel vše umí, je neomylný, nedělá chyby a vlastně už se nemusí nic dalšího učit. Nejenže chyby dělá každý, tedy i učitelé, kteří obsah učiva dobře znají, ale navíc chyby jsou dobrým pomocníkem při učení, pokud je s nimi správně nakládáno.

Nevhodná práce s chybou vzdělávání škodí, snižuje jeho efektivitu. Dětem, ale i učitelům by velmi prospělo, kdybychom pohled na chybování dokázali změnit. Chybu bychom neměli vnímat jako selhání, ale jako příležitost. Těžko může náhled na chybu změnit jeden učitel ve svém předmětu, protože je vždy součástí systému typického pro danou školu. V českém školství se chyby obvykle trestají sníženou známkou, která navíc vůbec nic neříká o kvalitě chyb – stejně jsme odměňováni za gramatickou chybu (např. pokud nedodržíme shodu podmětu s přísudkem) jako za stylistickou, faktografickou, nebo logickou chybu. Tomu také u žáků odpovídají reakce na chybu. Snaží se chyby zbavit, aniž by ji pochopili. Pokoušejí se opisovat, chyby neradi přiznávají, vyžadují pochvaly za malichernosti, vždy v pololetí se dožadují lepších známek. Nejdůležitějším faktorem kvality výuky je pro ně hodnocení i přesto, že vědí, že se na známky už nikdo nikdy nebude ptát.

PhDr. J. Gabašová, Otevřená komunikace a řešení konfliktů ve třídě, Raabe s.r.o., Praha 2020